fotografie

Antigona v Novém Yorku 

recenze

… režiséru Janíkovi totiž nejde o psychologizující vykreslení žánrového jímavého obrázku
se sociologizujícími podtexty. Předkládá studii vztahů a chování lidí v mezních situacích a demonstruje relativnost hodnotové škály a životních postojů, jakousi „minizprávu“ o stavu věcí lidských na konci 20. století. Díky zmíněným interpretům je to zpráva divácky poutavá a iritující. A. Sasínová-Polarczyk pochopila Anitu jako vcelku prostoduchou ženu, která nezapře geny svých předkolumbovských předků… Jiskřivý a až artistně oslnivý je výkon Jana Mazáka, představujícího vykuka, šizuňka, bezzásadové „individuum práce se štítící“, slabocha, který si nepřestává nalhávat, že jednou přece jen něco dokáže. Vítězslav Kryške se blýskne v niterně koncentrované postavě rezignujícího alkoholika, zarputile se užírajícího promarněností svých životních šancí…
Jiří Gordon, Svoboda