Petr Kolečko / Britney goes to heaven Nebeská komedie, parodující umělý svět reality show / pět mrtvých v mezičase a meziprostoru / nudí se, nerozumějí si, nevědí, kde jsou a kam vůbec jdou / každý se s tím vyrovnává po svém / Britney Spears nacvičuje prvky své taneční sestavy / fotbalový fanoušek Hool kouří, heiluje a všechny mlátí / alkoholička Marie se snaží vytvořit svatou rodinu / mafián Bruno střílí hlava nehlava / a dělník Kolben si beztrestně plní své nejintimnější sny / všichni však mají jeden cíl: nebe! / talentovaný dramatik Kolečko poprvé na jevišti DPB / copak nám předvede? / pokřivený svět reality show / téma třeskutě aktuální / cynickou partii vzájemně nesourodých postav / šokující a možná i kontroverzní inscenaci / zacílenou na experimentů se nebojící publikum / to bude Zúčtování! / a kdo vypadne první?
BRITNEY SPEARS Tereza Vilišová / GABRIEL Viktor Dvořák / MARIE Marcela Čapková / BRUNO Jan Vlas / KOLBEN Tomáš Dastlík / HOOL Tomáš Krejčí
délka představení 2 hod. 10 min / premiéra 29. září 2006 / derniéra 18. prosince 2009
Fotografie ze čtených zkoušek představení Britney goes to heaven
Fotografie z derniéry Britney goes to heaven
recenzeBritney Spears míří do nebePavla Bergmannová, Reflex Když i Britney Spears může do nebePatrik Hronek, Literární noviny Na co jít – Britney goes to heavenKateřina Kolářová, Mladá fronta DNES Mezi nebem a peklemMarcel Sladkowski, Divadelní noviny Britney Spearsovou umlátil manžel k smrtiJ. P. Kříž, Právo Britney naše jež jsi na nebesíchDoubravka Krautschneiderová , www.scena.cz Pavla Bergmannová (Reflex, 19. 10. 2006) Britney Spears míří do nebeRežisér Dan Špinar (…) má skvělý cit pro načasování herecké akce. Pod jeho vedením představitelé jednotlivých rolí přesně pointují texty, dokáží s nadsázkou charakterizovat své postavy a v malém prostoru s vysokým fyzickým nasazením bavit diváky od začátku až do konce. Právě miniaturní prostor Márnice umožňuje bezprostřední kontakt herců a diváků, což tomuto typu představení jen přidává na intenzitě vyznění. (…) Inscenace osloví pravděpodobně především mladší publikum. Zkušenější divák, který měl možnost se s podobnými postmoderně laděnými podobenstvími setkat, může totiž vnímat některé situace jako klišé. Ale rozhodně se pobaví. I když místy velmi hořce!
Patrik Hronek (Literární noviny) Když i Britney Spears může do nebeV nové inscenaci Britney goes to heaven v ostravském Divadle Petra Bezruče je předsálí nebe pojato jako reality show. Jeden z hrdinů musí do pekla. Který to bude? To by nám mohl přiblížit třeba nebeský průvodce Richard Krajčo. Pro svou první inscenaci Zběsilé sezóny si v ostravském Divadle Petra Bezruče vybrali text Britney goes to heaven mladého dramatika Petra Kolečka. Režie se ujal jeho spolužák z oboru režie-dramaturgie na katedře činoherního divadla DAMU Daniel Špinar. Ve sklepním prostoru černočerné Márnice se na pódiu potkává dost nesourodá skupinka adeptů na vstup do nebe. Je tady hloupoučká Britney Spears věčně nacvičující jednu ze svých dalších sexistických sestav, mladý agresivní fotbalový fanoušek, skinhead Hool, nábožensky založená matka-alkoholička Marie, postarší ušmudlaný dělník a latentní homosexuál Kolben, milovník klasické hudby a umění, mafián Bruno. Na vše dohlíží anděl Gabriel. Ten má za úkol vybrat z nich jednu osobu, která bohužel do nebe nevstoupí. Tito jedinci v mnohém odpovídají dost zvláštním typům, které bylo možné vidět i v českých reality show. Jako jediná z toho vyčnívá postava mafiána Bruna, u ostatních se dá předpokládat, že bychom je v takových pořadech vidět mohli. Ty jsou totiž mucholapkou na různé existence s neukojitelnou touhou uspokojit exhibicionistickou stránku své osobnosti. Už i k nám pomalu začínají pronikat varianty reality show, ve kterých své místo nacházejí takzvané celebrity, pro něž je to příležitost se ukázat i někde jinde než na stránkách bulvárních plátků. A kdo jiný by tuto skupinu lidí měl zastupovat, když ne neposkvrněná Britney Spears? Některé z postav jsou ovšem napsány dost šablonovitě. Ba co hůře, jsou tak i zahrané. To se týká především Hoola, což je role ze sorty vděčných, a jeho představitele Tomáše Krejčího. Proč si uřvaného a agresivního skinheada nezahrát uřvaně a agresivně, že? Naštěstí je tady Britney v podání Terezy Vilišové. Ta se své role zhostila s podobným zápalem a nasazením, které jsme u ní mohli vidět i v jiných bezručovských inscenacích, jako například Syn, Zima nebo Tři sestry. Když se tato obdivuhodně fyzicky připravená a pohybově nadaná žena před diváky zjeví v blonďaté paruce a roztančí tam jednu ze svých sestav, chce se věřit, že se podařilo pro toto představení angažovat skutečnou Britney Spears.
Britney se do nebe bezpochyby dostane. I kdyby měla anděla Gabriela znásilnit. Musí přece zazpívat a zatančit Nejvyššímu.
Zatančit a zazpívat PánubohuBritney je východiskem počáteční nespokojenosti všech zúčastněných. Na to se nabalují další propriety správné reality show. Postupem času se vyjevují frustrace jednotlivých postav, a tak se třeba dozvíme, že dělník Kolben (Tomáš Dastlík) není až tak obyčejný dělník a že teprve tady může uskutečnit své nejtajnější sny. Jde na to mazaně a svůj zadek si nakonec najde. Představení začínalo bohužel v devatenáct hodin, a tak tato sexuální scéna byla přímým pohledům zapovězena (na večerní sestřih už se mi bohužel nechtělo čekat). Do druhé poloviny představení jsou zařazeny i zpovědi, ve kterých se dozvídáme o životních peripetiích všech hrdinů a smrti, která je potkala. Reality show jsou však především postaveny na mezilidských vztazích a intrikách. Ty se zvlášť rozbují od okamžiku, kdy se Kolbenovi podaří zjistit, že jeden z nich nebude mít to štěstí a bude je muset opustit. Kdo to bude? O tom však nerozhodují diváci či sami soutěžící, ale břímě leží na bedrech labilního anděla Gabriela. Ten je ze své andělské existence natolik frustrován, že ho o to víc lákají rozmanité pozemské požitky. Podléhá půvabům Britney, která se s jeho pomocí chce dostat před nejvyššího, zatančit mu a zazpívat. Ani jejich společné milostné avantýry však Gabrielovi nepomáhají oprostit se od neblahé povinnosti, a tak ještě ke všemu propadá alkoholu. Viktoru Dvořákovi se zde onen přerod ze sladkého andílka v první půli do rozervané bytosti s ďábelským úšklebkem ve tváři v půli druhé skvěle daří. Je jen škoda, že tvůrce nenapadlo si pohrát s jeho podobností s Richardem Krajčem. Pokud by se jim podařilo vystavět mystifikační kampaň na jméně této hvězdy (mediální, divadelní i hudební), některé z jeho odrostlejších fanynek by si určitě rády zašly nostalgicky zavzpomínat na doby, kdy v Divadle Petra Bezruče působil. A jaké by potom bylo jejich překvapení? I tak se tvůrcům podařila dynamická inscenace, která je ve druhé půli bržděna pouze zpověďmi. Překvapivě nejsilnějšími momenty jsou pak ty, kde se nemluví vůbec. Valná většina výstupů je totiž vystavěna na půdorysu setkání dvou osob, z nichž některé jsou až příliš ukecané, což někdy umocňuje i jistá strojenost replik. Britney goes to heaven se tak může v dramaturgické lince Divadla Petra Bezurče zaměřené na současné texty mladých autorů zařadit po bok Gombárova Huga Karase. A z tohoto pomyslného souboje vychází Britney jako zdařilejší. Pokud by však u Bezručů chtěli být ještě odvážnější, nemuseli vůbec sahat po tomto textu a mohli v Márnici rozjet opravdovou reality show se všemi jejími klady a zápory.
Kateřina Kolářová (Mladá fronta DNES, 27. 10. 2006) Na co jít – Britney goes to heavenVypadá to na podivnou reality show, jenže hrdinové hry jsou v očistci. Hlavní cenou je věčnost a pravidla jsou nelítostná: postoupí jen někteří. Inscenaci silně ironické hry zdobí vyrovnané herecké výkony, k vrcholům patří scéna s opilým Andělem Viktora Dvořáka. Marcel Sladkowski (Divadelní noviny, 31. 10. 2006) Mezi nebem a peklemOstravské Divadlo Petra Bezruče opatřilo svou novou sezonu podtitulem „zběsilá“. Hned první premiéra prokázala přinejmenším odvahu dramaturgie, která do repertoáru nasadila hru dvaadvacetiletého studenta DAMU Petra Kolečka Britney goes to heaven. V současném českém divadle, které tuzemské dramatické novinky spíše opatrně zkoumá formou jednorázových scénických čtení, se jedná o počin hodný pozornosti. Nic na tom nemění fakt, že hra s atraktivním námětem působí poněkud schematicky, některé postavy nevěrohodně a titulní hrdinku by bylo možné bez potíží zaměnit za jinou reprezentantku globální popkultury. Britney goes to heaven se odehrává v očistci, kde se kromě popové hvězdy Britney Spears ocitá nesourodá skupina lidí sešlých ze světa násilnou či tragickou smrtí: pobožná Marie, italský mafián, český dělník a agresivní fotbalový fanoušek – všichni pod dohledem anděla Gabriela. Ve struktuře hry, utváření monologů, dialogů a celých výstupů je zřejmá autorova inspirace reality show jako výrazným fenoménem soudobé televizní kultury. Režijní pojetí Kolečkova spolužáka Daniela Špinara tento půdorys textu přiznává a dokáže s ním vynalézavě pracovat. Na prázdné scéně suterénní Márnice Divadla Petra Bezruče je pouze volně posouvatelná řada sedadel a kytara, která má jako jediná trvale přítomná rekvizita svou specifickou úlohu. Ostatní předměty si postavy nosí v kovových kufřících (známých z televizních VyVolených) jako pečlivě uchraňované atributy bývalého pozemského putování. Svá zavazadla – potažmo svá nitra – otevírají jen když jsou sami, příznačně zejména v monolozích ztvárněných obdobou tzv. „zpovědnic“ z reality show. K televiznímu předobrazu odkazují také rychlé přesuny aktérů mezi scénami, pružné střídání výstupů a konečně zápletka postavená na železném pravidle, že šou nakonec musí někdo opustit – ovšemže s tím rozdílem, že tady o jméně dotyčného rozhodne sám Všemohoucí a odpadlíka čeká rovnou peklo. Vztahy v uzavřeném společenství to značně rozkolísá, protože horký favorit věčného zatracení – jednapadesátinásobný mafiánský vrah – se propracovává k účinné lítosti, zatímco ze zdánlivě prostomyslného dělníka se vyklube nejen homosexuální pedofil, ale také obratný intrikán bezmála jagovského střihu. On a Britney Spears se také jako jediní aktivně snaží ve svůj prospěch ovlivnit anděla Gabriela, který zdaleka není imunní vůči lidským slabostem. Svůdnost popové krasavice je i nad andělské síly a Gabriel jen s vypětím čelí jejímu přání zpívat před samotným Stvořitelem. Propletenec vyhrocených vztahů přirozeně neuniká pozornosti toho, jenž po logice věci jako jediný může být jeho zosnovatelem. Oko prozřetelnosti lze tušit v občasných průhledech vraty v zadní stěně scény, které nabízejí ne vždy snadno dešifrovatelný vizuální komentář dění. Komentář směřuje zejména k andělovi, jemuž se Britney zřejmě zjevuje ve formě panenky či sádrového trpaslíka, přesto jí nedokáže odolat a jeho zpočátku bezvadně bělostný oblek dostává poskvrnu v podobě černých ponožek. Podobně „svatba“ mafiána Bruna a Marie je relativizována znakem květináče obráceného dnem vzhůru. Stvořitelův konečný verdikt, jímž je do pekel odsouzen kajícný mafián, se jeví jako nespravedlivý úřednický akt neberoucí v potaz „relativnost hříchu“ a postoj hříšníků. Gabriel jej oznamuje proti své vůli a vzápětí na svůj úřad rezignuje odchodem dveřmi do hlediště. A právě v tomto gestu lze pátrat po smyslu stylizace hry i inscenace jako svého druhu reality show. I když je dění na jevišti autonomní, nelze nevidět, že některé pasáže a repliky míří do publika (andělovo: „Dostáváme tady takové skupiny, jako jste vy“, všechny zpovědi aj.). Lze se ptát: jsme v této reality show jen diváky nebo také účastníky? Můžeme se nezávazně smát nenuceně plynoucím dialogům, nebo se hádání o duši týká také nás? Anděl opustil nikoliv jeviště, ale divadelní sál, co je tu tedy hracím prostorem? Inscenace naznačuje řešení v nalézání nefalšovaného já, soudě alespoň podle symbolického vývoje titulní hrdinky, která se propracuje od umíněné plačtivosti k neumělému, avšak autentickému projevu s kytarou, s níž v závěrečném songu může zpívat, že „je zpátky na živo“. Pozitivní dojem z inscenace podtrhují výtečné herecké výkony, z nichž je téměř nespravedlivé vybrat jen některé. Přesto učiňme výjimku: Tomáš Dastlík nabídl v roli dělníka Kolbena skutečně sugestivní obrázek odporného, podlézavě vyděračského intrikánství. Celkově lze shrnout, že inscenací tohoto mladistvého textu odstartovala zběsilá sezona Divadla Petra Bezruče důstojně.
Jiří P. Kříž (Právo, 16. 11. 2006) Britney Spearsovou umlátil manžel k smrtiOtřesná pravda vyšla najevo díky detektivu Petru Kolečkovi v Divadle Petra Bezruče Prý se nedávno rozvedla a prý se s ní manžel bude soudit o děti, psaly noviny. Věřte jim! Najevo vyšla krutá pravda: první manžel umlátil zpěvačku soškou jednoho z ocenění. Určitě nejen proto, že se rozvedli, nýbrž proto, že neunesl jeden z propadáků kariéry obou - společnou reality show Britney a Kevin: Chaotic. Britney Goes to Heaven Jenom v nebi se stírají třídní rozdíly (mezi námi staršími ročníky), rovni jsou si bohatí i chudí, politici i občané, modří i rudí (to pro mladší). A tak se v jedné skupině hříšníků kdesi na mezistanici v očistci, svěřené Andělovi Gabrielovi (Viktor Dvořák), zajisté potomkovi onoho rajského archanděla, máchajícího mečem, schází pozoruhodná společnost. Je tady Matka Marie (Marcela Čapková), postižená mateřským komplexem a pozdními erotickými vzruchy, umřelá při krájení šunky. Pověsti zásadového Mafiána Bruna (Jan Vlas) nic dlužen nezůstává jedenapadesátinásobný vrah, sám kulkou do hlavy života zbavený, a takto střelený ve volných chvílích v přednebí Dantovo Peklo z Božské komedie louskající. Nejlepší je Sparta! Nad všemi ovšem září samotná Britney Spearsová. Tereza Vilišová ji hraje tak přesvědčivě, že se nedivím Andělu Gabrielovi, že při rozhodování, koho z té šestice poslat do pekla, naprosto ztratil hlavu a do umlácené Britney se zamiloval. Nebudu prozrazovat, kdo si odejde užít inferna, ale jak už název hry napovídá, s andělskou protekcí to Britney určitě nebude... Kolečkova hra je z rodu vzácných, opravdu inteligentních divadelních textů, v nichž člověk cítí smysl pro paradoxy, velkou vůli svlékat vypatlanou současnost bez kultury doslova donaha, v nichž autorská fantazie umí ironicky nakládat s fetiši naší epochy, provokovat lidskou okoralost a bezduché uctívání zprimitivnělých společenských idolů. Rozhlédněme se, čím vykrmují populaci televize. Ano, jejich Velká Rada je vytrvale pokutuje za nevhodná slova a obscénní gesta v nepříslušném vysílacím čase. K smíchu! Každé batole přece na rozdíl od těch pantatíků ovládá záznamové zařízení. Vlk žere, aby koza zůstala celá. A pacient blbne dál. Je to jako s prudérní Amerikou. Ovšemže podle zákona, samozřejmě. Pánbů zaplať, že se takovému stavu vysmívají aspoň některá divadla. Mladá a svěží zvláště. Než ta nejrejpavější zajdou - na rozdíl od stále bohatších pokutovaných televizí - na ideologické úbytě. Pardon, to jsme si přece klíči odzvonili, mezi námi mladšími. To tedy prr! Tož na úbytě ekonomické. Stačí zavřít kohoutek penězovodu. Bezručům skládám poklonu na ruský způsob: až k zemi. Za to, že mladých lidiček je u nich plno! K prasknutí.
Doubravka Krautschneiderová (www.scena.cz, 8. 11. 2006) Britney naše jež jsi na nebesíchVýživný titul pro dospívajícíZvěčněno buď jméno Tvé, přijď vítězství Tvé, buď hudba Tvá jak v Nebi tak i na Zemi… Jestliže se o této novince ostravského Divadla Petra Bezruče nazvané Britney goes to heaven píše více, než by se z hlediska žánru čekalo, je to především kvůli aktuálnímu textu z pera dramatika s dětskou tváří a dospělými názory - Petra Kolečka. Kreativní tým, který se nastudování hry ujal pod režijním vedením Daniela Špinara, nás zavede před nebeskou bránu, do jakési laboratoře Archanděla Gabriela vzdáleně evokující očistec nebo uzavřený prostor televizních reality show, kam se stříbrnými kufříky přichází kontrastně vybraná skupinka náhle zemřelých lidí. Mezi ctnostnou matku, italského mafiána, fotbalového fanatika a latentně homosexuálního dělníka, přichází jako posila hvězda světového popu, slavná Britney Spears, kterou na playback zdařile rozpohybuje energická Tereza Vilišová. Britney jako symbol povrchnosti, sladké líbivosti a infantilnosti, tu se svou věčně usměvavou pózou působí zpočátku rozruch. Záhy je jasné, že se tu neocitla náhodou. Jako miláček publika a komerčně nejúspěšnější teenagerka světa, oslnila svou rafinovanou kombinací nevinnosti a vyzývavosti samotného Archanděla Gabriela, čímž dokonale naruší jeho andělskou osobnost a dovede ho k alkoholismu. Autor si vtipně pohrává se všeobecně známými informacemi ze života zpěvačky/stále panna/, přitom se tato variace divadelní Britney jeví oproti té z bulvárních časopisů sympatičtější. Ve druhé části inscenace se už Britney stává řadovým účastníkem „show“ až ve finále zazpívá poprvé na živo, s kytarou, obyčejně a neuměle. Dále se do popředí dostává milostný příběh polepšeného Mafiána Bruna a Marie, která adoptuje adolescentního chuligána, a vytvoří tak harmonickou rodinu, kterou rozbije Brunovo vyřazení ze hry, což relativizuje víru v Boží spravedlnost. Proradný dělník Kolben zůstává v nebeské show jako vítězství podlosti a průměrné malosti nad skutečným citem, jak hořké … Celá groteska je postavena na parodii křesťanských a mediální ikon, diváka baví a překvapuje, i když v místech, kde přechází v moralitu, se ztrácí tempo a zamlžuje objevení smysl hry. Civilní kostýmy a neurčitá výprava s nahodilou projekcí divákovi svůj záměr také neobjasní. Slibně součinná herecká složka inscenace svěže dýchá a překypuje chutí hrát i tyto téměř typové postavičky až na hranici daných mantinelů se snahou o psychologickou křivku jejich vývoje. Především Jan Vlas jako vroucně milující, přitom mrazivě svůdný zabiják Bruno, přilnul ke své temné roli nanejvýš skvostně. Pro dospívající publikum Divadlo Petra Bezruče opět zvolilo další titul, navštěvovaný opakovaně a označovaný jako „výživný“. Dobrou chuť a dobré uši, Britney smrt prostě sluší! videoukázky z představení Britney goes to heaven
K zobrazení tohoto obsahu je potřeba mít povolený JavaScript a nainstalovaný Macromedia Flash Player!
o inscenaci
Petr Kolečko, muž mnoha tváří…Pilný studentMladý dramatik Petr Kolečko se narodil 28. 3. 1984 v Broumově. Malebný kout východočeské kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn však brzy opustil a spolu se svou milující rodinou se po několika dnech odstěhoval do kolébky české kultury, do Prahy. Tady totiž nejlépe mohl rozvíjet už od dětství svůj mimořádný talent a nadání, v čemž ho rodiče velmi obětavě podporovali. Prošel několika základními školami, až zakotvil na vyhlášeném Gymnáziu Jaroslava Seiferta ve Vysočanech. Právě tu, v lavici vysočanského ústavu, potkal Petr několik výjimečných lidí, kteří jej nejen provázeli či dosud provázejí na životní cestě, ale především ho nasměrovali na křivolakou cestičku múzy Thálie. Jednou z jeho obětavých divadelních sudiček byla i pedagožka Mgr. Dana Benešová-Trčková:
Talentovaný umělecPo maturitě se Petr rozhodl podat přihlášku na Mekku všech uměnímilovných adeptů prken, jež znamenají svět, na DAMU. Jeho rozhodnutí věnovat se nevděčné, a přesto záslužné profesi divadelní dramaturgie mnohé blízké překvapilo. Na gymnáziu totiž dodnes na Petra vzpomínají někteří jeho pedagogové či pedagožky s neskrývaným dojetím a slzou v oku. Ředitelka pedagogického ústavu, který Petr v roce 2003 zdárně absolvoval, se s jeho uměleckou volbou stále nemůže smířit:
Hrdý sparťanNeuvěřitelnou multitalentovou pestrost nejlépe dokládá obrovská šíře a paleta zájmů, jimiž Petr Kolečko od mládí své okolí udivoval. Ač by to člověk u tak bohémsky a výstředně naladěného jedince nečekal, Petr je talentem i v různých sportovních disciplínách, často netradičních. Nejen, že hraje fotbal v sedmé hanspaulské lize a kouzlu kulatého míče se věnuje jak prakticky, tak teoreticky („Jsem hrdý držitel permanentky na zápasy Sparty Praha. Hokej mě nebaví.“), ale zároveň patří i mezi vášnivé hráče curlingu. Upřímně – který významný český dramatik se může hrdě pyšnit titulem „juniorský vicemistr v curlingu 2002“? Ano, skutečně, Petr Kolečko byl členem legendárního družstva „Dion TR“, jež díky odpovědnému přístupu ke hře obsadilo na MČRJ 2002 v curlingu krásné druhé místo. Jeho spoluhráčem v úspěšném týmu byl další člověk, kterého Petr potkal ve školních škamnech a který do Petrova života vyryl nesmazatelnou stopu. Jakub Prachař, věrný Petrův přítel, spolužák z gymnázia, s nímž Petr po maturitě začal studovat DAMU. I když se nakonec Petrovy a Jakubovy cesty rozdělily, a zatímco se Petr vydal poctivou, tvrdou cestou tradičního, řemeslného činoherního divadla, Jakuba zlákalo pozlátko alternativní katedry. Tento fakt však do jejich přátelství klín nevrazil a Jakub dodnes, když přijde řeč na jeho kamaráda, neskrývá mírné pohnutí:
Začínající dramatikNa DAMU se Petr cítil brzy jako ryba ve vodě. Touha tvořit a psát byla natolik silná, že mu prosté školní úkoly nestačily, a s dalším věrným přítelem a druhem, Kryštofem Koláčkem, založili originální a neotřelé Divadlo SKOK. Jejich tvůrčí tandem fungoval na zajímavém principu „co jeden napíše, to druhý zrežíruje, a naopak“. Neobyčejné divadlo, jež se vyznačovalo civilním hereckým stylem, vhodným pro komunikaci současných problémů, na něž umožňovala poukazovat autorská forma inscenací, vbrzku oslovilo řady fanoušků a fanynek. Hlavně fanynek! Pro Divadlo SKOK napsal talentovaný Kolečko hry „Změna“ (2002, uvedeno 2004) a „Bez orientace“ (premiéra se 20. listopadu 2004 odehrála v pražském Divadle Na Prádle). Zvláště druhá z her přitáhla k mladému tvůrci Kolečkovi pozornost renomované a zhýčkané divadelní kritiky:
Na otázky, proč vlastně začal psát, odpovídá Petr s lehkým uzarděním:
Oblíbený spolužákSpolužáci na DAMU si Petra pro jeho veselou a zábavnou, nekomplikovanou, a přesto hluboce pravdivou povahu brzy oblíbili. Jeden z nejbližších spolustudentů se dokonce otevřeně netajil s neskonalým obdivem k Petrově píli a úsilí:
Ne všichni z Petrova okolí na něj pohlížejí takto obdivně. Ano, i tak výjimečná osobnost, jakou Kolečko bezesporu je, má své kritiky. Terčem těchto výpadů bývá často Petrovo výstřední oblečení, neboť jako pravý a originální umělec nepodléhá ani v módě a v sebestylizaci laciným a povrchním konvencím. Nejmenovaná spolužačka jej lapidárně zhodnotila následujícími slovy:
Klarinetový mágPřed necelým rokem Petr širokou paletu svých zájmů ještě rozšířil. Kapela The Slots (donedávna „Slot and Shade“), jež okupuje naši klubovou scénu již něco málo přes pět let, hodila Petrovi lano, a on v ní začal působit coby výrazná a nepřehlédnutelná klarinetová posila. Petrovo angažmá ve skupině, která získává své fanoušky chytlavými, melancholicky laděnými pop-rockovými skladbami, netrvalo ovšem dlouho, a tak mohl vyrýt do historie skupiny pouze krátkou, o to však výraznější stopu.
Znalec Britney SpearsBěhem náročného studia na DAMU se Petr pracovně sblížil se svým spolužákem Danielem Špinarem (*1979). Bylo to opravdu osudové a nevšední setkání. Zkušenější a životem protřelejší Dan, spoluzakladatel Divadla Valmet, absolvent herectví a student režie, nalezl v mladém, negativními zážitky dosud nepoznamenaném Petrovi výrazný inspirační zdroj:
Když byl Dan osloven, aby opustil Prahu a vydal se režírovat do dalekého ostravského Divadla Petra Bezruče, napadlo jej uvést nejčerstvější Kolečkův opus, hru „Britney goes to heaven“. Nebeskou komedii, parodující umělý svět reality show, přijali v divadle s neskrývaným nadšením. Mladý, ambiciózní autor tak dostal příležitost představit se poprvé na profesionálním jevišti a vystavit svůj talent nekompromisním zrakům náročného abonentního publika. Když jej zvídavá dramaturgyně zpovídala, jak ho napadlo napsat zrovna hru, v níž je jednou z postav popová a erotická ikona Britney Spears, pokrčil rozpačitý autor rameny:
A ač tvrdí, že před napsáním textu neměl o životě Britney Spears žádné bližší informace, je o intimních problémech slavné hvězdy až překvapivě dobře informován. Když totiž přišla v divadle na přetřes hojně diskutovaná otázka, zda je Britney stále panna (a je to opravdu zapeklitý oříšek, vždyť ani Britney v tom nemá dosud jasno!), Petr záhadně poznamenal:
Ovšem na zcela banální otázku, jaká je jeho nejzamilovanější píseň od Britney Spears, odpověděl ještě záhadněji:
Autor s budoucnostíAno, nejen život Britney Spears, ale i život Petra Kolečka ukrývá mnohé záhady a nedořečená tajemství, do nichž náhodný kolemjdoucí jen těžko může proniknout! Přejme tedy mladému, neotřelému a nekonvenčnímu dramatikovi i jeho bezesporu originálním opusům dlouhou, nikdy nekončící cestu po českých, světových i vesmírných divadelních prknech a dejme na závěr slovo člověku nejpovolanějšímu, pedagogovi a teatrologovi Janu Vedralovi, jenž byl prvním Petrovým dramatickým krůčkům osobně přítomen:
Inscenované texty Petra Kolečka– Změna (2003/2004, Divadlo Na Prádle) / Bez orientace (2004/2005, Divadlo Na Prádle) / Britney Goes to Heaven (2006, Divadlo Petra Bezruče) / Soumrak bodů (2006, DAMU) – V roce 2005 se P.K. zúčastnil Autorské dílny Činoherního studia Ústí nad Labem. Hra Britney Goes to Heaven získala Divadelní grant DILIA 2006.
Britney Spears – žena mnoha tváří…Snaživá holčička
Britney Spears se narodila 2. prosince 1981 ve městě McComb ve státě Mississippi v rodině stavitele a učitelky angličtiny na základní škole. Spolu se svými sourozenci, starším bratrem Brianem a mladší sestrou Jamie Lynn (mimochodem, taktéž zpěvačkou a herečkou), vyrůstala v Kentwoodu v Louisianě. Rodiče ji vždy vedli k přehnané ambicióznosti, a tak už od malička provázela Britney spousta zájmů a zálib – věnovala se gymnastice, vyhrávala různé soutěže, působila v místní taneční revui. Od čtyř let zpívala v kostele.
Byl to právě místní baptistický kněz, který ji o pár let později doporučil na konkurs do Disneyova Mickey Mouse Clubu, oblíbeného dětského TV pořadu. Osmiletá Britney se vydala s matkou do Atlanty. Producenty sice zaujala, ale tvůrci samotného pořadu ji považovali za příliš mladou, než aby mohla v televizi pravidelně vystupovat. Jeden z okouzlených producentů byl ovšem snaživou holčičkou uchvácen natolik, že jí obratem pomohl najít agenta v New Yorku. Tam také Britney navštěvovala tři roky taneční školu a účinkovala v televizi v několika nekomerčních reklamách, doprovázena stále matkou i mladší sestrou. Několikery letní prázdniny strávila studiem proslulé „Professional Performing Arts School“. V roce 1991 si zahrála v broadwayském představení „Ruthless“, nastudovaném podle thrilleru „The Bad Seed“ z roku 1956. A krátce nato, ve svých jedenácti letech, se konečně stala členkou vytouženého Disneyova klubu. Potkala se tam nejen s pozdější rivalkou Christinou Aguilerou, ale i budoucím milencem Justinem Timberlakem. Po zrušení klubu se vrátila zpět do Louisiany a začala navštěvovat obyčejnou střední školu. Vábení showbyznysu bylo ale silnější, Britney si po necelém roce najala soukromé učitele (trochu prý plavala ve španělštině a geometrii) a vydala se opět do New Yorku. Měla štěstí, seznámila se s producentem Ericem Posterem Whitem (spolupracoval například se zpěvačkou Whitney Houston či sladkou chlapeckou kapelou Boyzone) a začala pracovat na svém debutovém albu. Britney definitivně přišla o svobodu.
Úspěšná teenagerka
Začátkem roku 1998 bylo album hotovo. Debutovým singlem se stal song „…Baby One More Time“. Videoklip singlu, kde je Britney ještě hnědovlasá a oblečena do těsné školní uniformy, slavil úspěchy po celém světě a našel si okamžitě miliony fanoušků. Byl to osudový okamžik, vrcholky hitparád singl okupoval nejen ve Spojených státech, ale i v Austrálii a Velké Británii. Samotné album bylo v Kanadě a USA na špici nepřetržitých šest týdnů. A hvězdička nezahálela, pro své fanoušky vymýšlela další a další marketingové strategie. Zpívala v supermarketech, nechala dokonce zřídit bezplatnou telefonní linku, na níž hráli pouze její písně. Během jednoho roku se Britney stala nejúspěšnějším teenagerem v historii. Alba se prodalo celosvětově 28 milionů kusů, a v dubnu 1999 se Britney dokonce dostala na titulní stránku časopisu Rolling Stones. Její snímky, kde se prezentovala jako odvážná lolita, vzbudily ve Státech ohromné pozdvižení (i díky faktu, že na fotografiích měla Britney výrazně plnější a větší poprsí než na starších snímcích; spekulace, že mladá zpěvačka podstoupila v pouhých sedmnácti letech plastickou operaci, nakonec sama Spears potvrdila). Deska „...Baby One More Time“ získala mnohá ocenění a Britney byla zvolena největší celebritou světa! V prosinci obdržela čtyři ceny Billboard Music Award, dále potom ceny American Music Award, a v neposlední řadě v únoru 2000 i dvě nominace na cenu Grammy, včetně nominace na objev roku.
Začínající spisovatelka
Po dokončení úspěšného turné s názvem Crazy 2K Tour vydala Spears druhou desku, pojmenovanou „Oops!... I Did It Again“. Historie prvního alba se znovu opakovala, rovněž to druhé se ihned vyhouplo do čela světových hitparád. Jen během prvního týdne se jej v Americe prodalo více než 1,3 milionu kopií a stalo se tak nejrychleji prodávaným ženským albem všech dob. Během roku 2000 se v Americe prodalo celkem 10 milionů kusů, ve Velké Británii 900 000 nosičů a v Německu 1,2 milionu kusů. Alba „Oops!... I Did It Again“ se prodalo celosvětově přes 24 milionů kusů. V roce 2000 natočila B.S. svůj první film (epizodní role letušky v thrilleru „Longshot“) a napsala společně se svou matkou první autobiografickou knihu (u nás přeloženou pod názvem „Ze srdce do srdce“). Vyhrála několik cen MTV Award a rozpoutala divoké diskuse na téma minimalistických a sporých oděvů, v nichž často vystupovala. Opět byla nominována na Grammy, ale ani tyto nominace prozatím nedokázala proměnit v některý z blyštivých gramofonků.
Filmová hvězdička
O rok později už Britney vydělala osm milionů dolarů za kampaň pro firmu Pepsi a vydala druhou knihu. Na MTV Video Music Awards vystoupila omotaná hroznýšem, což pobouřilo nejen militantní americké ochránce zvířat, ale vyvolalo i vlnu kritiky organizace PETA. V listopadu vydala své třetí album, nazvané jednoduše Britney. A tato deska opět obsadila první pozici kanadské a americké hitparády, během prvního týdne se jí prodalo více než 746 000 kopií. Britney se stala prvním hudebním interpretem, jehož tři alba debutovala na prvním místě. Přesto mohla být zklamaná, ačkoli se desky prodalo v USA více než 4 miliony kusů a celosvětově patnáct milionů kusů, byl to veliký propad oproti předchozím opusům. Uvedené album je vůbec první, na kterém se Britney podílela jak autorsky, tak producentsky. V roce 2001 přivodilo jedno texaské rádio fanouškům šok, když pustilo nečekaně do éteru zprávu, že Britney Spears měla společně se svým přítelem Justinem Timberlakem autonehodu, při které zpěvačka zahynula. Ve skutečnosti byli samozřejmě oba naživu. Podobný kousek se povedl i zpravodajské televizní stanici CNN, která v říjnu 2001 také přinesla zprávu o Britneyině tragické smrti, tentokrát při leteckém neštěstí. V únoru 2002 přišel do kin první film s Britney, nazvaný Croassroads, jenž o prvním víkendu ve filmové hitparádě dosáhl hned na číslo dvě, posléze ale strmě padal dolů. Ve filmu se objevily písně z alba „Britney“ a hvězda si v něm zahrála tak trochu sebe samu – pištící naivku Lucy, která má obrovský sen vystupovat jako zpěvačka v klubu. Film byl nakonec kritiky roznesen na kopytech, za svoji roli obdržela Britney společně s Madonnou cenu Razzie Award pro nejhorší herečku roku. Film také získal cenu Razzie pro nejhorší píseň k filmu, kterou obstarala, jak jinak, rovněž Britney a jež se jmenovala „I?m Not A Girl, Not Yet A Woman“.
Věčná panna
Krásný a sladký blonďák Justin Timberlake byl Britneyiným kamarádem už od dob Disneyova klubu. Když spolu v roce 1998 začali chodit, celá Amerika slzela dojetím. Působili tak krásně a něžně. A co víc, baptisticky uvědomělá Britney všude prohlašovala, že jejich vztah je čistě platonický, neboť ona touží být neposkvrněnou pannou až do svatby. Jak sladké! Jak americké! Matky ji dávaly za vzor svým dcerám, dívky ji obdivovaly, muži po nevinné Britney toužili. „Sex mimo manželství je špatný,“ vzkazovala Britney fanynkám a z pódia svůdně mrkala na jejich tatínky. Když čtyřletý vztah Spears a Timberlakea v březnu 2002 skončil, byl to šok. Rozchod slavného páru byl velmi medializován, a bulvár Britney obviňoval z údajné nevěry. Spekulace podpořil sám Justin, když vydal píseň „Cry Me a River“. V textu totiž připouštěl nevěru své partnerky. A byl to nakonec i on sám, kdo objasnil největší tajemství kolem Britney. Zhrzený milenec přiznal, že spolu skutečně spali! Šok! Nakonec i Britney musela s pravdou ven:
Celebrita roku
V červnu 2002 otevřela v New Yorku restauraci s názvem NYLA, ale kvůli neúspěchu ji po roce zavřela. A hudební kritici spekulovali nad faktem, že její hudební vliv na svět rapidně poklesl. Přesto byla za album „Britney“ nominována na cenu Grammy. A za rok 2003 byla Britney dokonce vyhlášena časopisem Forbes celebritou roku. Na hudební scénu se vrátila po dlouhé době, v srpnu roku 2003, při udělování cen MTV Video Music Awards, kde vystupovala společně se svým největším idolem, Madonnou, ale i rivalkami Christinou Aguilerou a Missy Elliot. Spolu s rivalkou Aguilerou zazpívala slavný Madonnin hit „Like a Virgin“ a nakonec se s popovou královnou vášnivě políbila. I tento polibek nečekaně rozvířil hladinu showbyznysu. Od onoho slavného polibku s Madonnou Britney definitivně odhodila image hodné holky. Na obálce amerického časopisu Rolling Stone z října 2003 se svůdně prohýbá v zádech, blýská do objektivu vybělenými zuby a nadýchané vlasy jí v kaskádách padají na ramena. Snímek patří k těm nejerotičtějším, jaké kdy Britney nafotila – má na sobě jenom kalhotky a prsa si zakrývá prostěradlem. Sexy focení bylo tak součástí revolty proti andílkovské roli, do které ji nastylizovali její manažeři. „Podívejte se, jak umím být divoká!“ vzkazovala Britney svým fanouškům. Začala se výstředně oblékat a vymetat mejdany, veřejně přiznala, že občas kouří i trávu. V listopadu 2003 vydala Britney své čtvrté studiové album, nazvané „In The Zone“. S albem jí po dlouhé době pomáhal opět Max Martin, ale produkovali je takové hudební persony jako jsou Moby nebo R. Kelly. Poprvé si celé třináctipísňové album produkovala sama. Historie se opakovala, deska se ihned dostala na první místo amerického albového žebříčku, čímž znovu Britney přepsala hudební dějiny – všechna alba vždy na prvním místě. V prvním týdnu se „In The Zone“ prodalo 609 000 kopií a ve Spojených státech pak celkově více než 3 miliony kusů. Po dlouhé době měla Britney díky songu „Toxic“ singl v Top 10 amerického hudebního žebříčku, za Toxic následně obdržela i svou první Grammy. Alba In The Zone se po celém světě prodalo více než 10 milionů kusů.
Dvojnásobná manželka
O Britneyiných nových partnerech se dlouho nic nevědělo. Šok přišel 3. ledna 2004! Ten den se Britney provdala za svého kamaráda z dětství Jasona Allana Alexandera. Pár spolu předtím nechodil a jediným pojítkem mezi Britney a Jasonem byla opravdu jen někdejší společná školní docházka. Staří známí se potkali po Novém roce v Las Vegas a pořádně to roztočili v místním Ghostbaru v hotelu Palms Casino. Svatba se konala v malé lasvegaské kapli a Spears na sobě měla džíny a baseballovou čepici. Role otce vedoucího dceru k oltáři se ujal hotelový zřízenec. Druhý den vypuklo peklo. Rodiče zpěvačky neskrývali zoufalství a právníci bezmocně lomili rukama. Manželská idylka ovšem netrvala dlouho, na příkaz rodiny a manažera bylo manželství už 5. ledna anulováno. Celkem trvalo 55 hodin. V žádosti o anulování sňatku Britney uvedla, že si neuvědomovala vážnost situace a že šlo pouze o žert, který přesáhl své meze, že s Jasonem nemá žádné společné záliby, a že si neumí představit, že by s ním sdílela domácnost a měla někdy děti. Nakonec řekla v jednom televizním pořadu památnou větu: „Upřímně, jen jsem chtěla vědět, jaké je to být vdaná.“ Velmi úspěšný byl i třetí singl z desky In the Zone s názvem „Everytime“. Po vydání této skladby se vydala Britney na celosvětové turné s názvem „The Onyx Hotel Tour“, které vidělo více než 600 000 fanoušků a na němž vydělala 34 milionů dolarů. Koncerty se odehrávaly pouze v Severní Americe, do Evropy Britney nedorazila, jelikož si týden před začátkem turné poranila koleno při natáčení dalšího klipu, tentokrát k písni „Outrageous“. V červenci 2004 oznámila Britney svůj vztah s tanečníkem Kevinem Federlinem, tři měsíce poté, co se v jednom hollywoodském klubu seznámili. U svých fanoušků se nesetkala s pochopením, Federline byl ženatý s herečkou Shar Jacksonovou a měl s ní dvě malé děti. Přesto se Britney s Kevinem v noci 18. září 2004 vzali – před 27 hosty, kteří sledovali uzavírání jejich svazku nikoli v kostele, ale v hollywoodském studiu. Od chvíle, kdy vstoupil na scénu Kevin, začala Britney pustnout – stále víc a víc. Její fotografie z konce roku 2004 jsou přehlídkou mastných vlasů, pupínků, bosých nohou v rozšmajdaných botách a triček s nápisem „Jsem panna, ale tohle je staré tričko“. Paparazziové se předháněli, kdo získá její příšernější snímek – a zpěvačka jim oplzlými gesty nahrávala na smeč.
Šťastná maminka
Během druhé poloviny roku 2004 Britney nečekaně oznámila přerušení své úspěšné hudební kariéry, neboť se i přes svůj mladý věk rozhodla založit rodinu. Ihned po uzavření manželství s Federlinem řekla časopisu People: „Chci být mladá maminka, příští rok mi bude 23 a už chci být matkou“. Přesto průmysl s nálepkou „Britney“ funguje úspěšně dál. V září 2004 Britney uvedla na trh svůj první parfém „Curious“. Už po roce prodeje si Britney vydělala 100 milionů dolarů, a její vůně získala nálepku nejlépe prodávaného parfému. První bilanční hitovou kolekci s názvem „Greatest Hits: My Prerogative“ vydala koncem roku 2004. Album debutovalo na čtvrtém místě amerického albového žebříčku (nižší prodeje vznikly zřejmě kvůli nedostatku propagace). V prvním týdnu se alba v USA prodalo více než 255 000 kusů. Ve Velké Británii se prodalo v prvním týdnu 115 000 kopií, čímž album převýšilo prodeje podobných kolekcí takových zpěvaček jako jsou Madonna, Shania Twain nebo Whitney Houston. Na Britneyině výběrovce se objevily i tři nové singly, mj. „My Prerogative“ a „Do Somethin?“. Alba se nakonec celosvětově prodalo přes 8 milionů kusů. Během jara 2005 natočila Britney se svým manželem Kevinem reality show nazvanou „Britney & Kevin: Chaotic“. Show však kritici nemilosrdně setřeli, a ani sledovanost nebyla taková, jakou televizní společnost očekávala. Vzápětí Spears oznámila své těhotenství. Navzdory své dychtivosti mít dítě přiznala časopisu ELLE: „Chystám se na císařský řez, nevím proč, ale asi proto, že se hrozně bojím bolesti.“ Dne 14. září 2005 se Britney a Kevinovi narodil syn Sean Preston. Od narození jejího prvního dítěte se toho v její hudební kariéře moc nestalo. Její nakladatelství dalo na trh remixové album nazvané „B in the Mix“, a v únoru roku 2006 vydala B.S. nový parfém nazvaný „In Control“. V květnu 2006 oznámila Britney druhé těhotenství. A veřejně promluvila o spekulacích týkajících se brzkého rozpadu jejího manželství – vše vyvrátila, zároveň také potvrdila, že nového alba se fanoušci dočkají nejdříve až za rok. A poslední horká zpráva: 12. září 2006 porodila Britney druhého syna, který dostal jméno Sutton Pierce Federline (to proto, aby měl stejné iniciály jako jeho bratr). Gratulujeme! „Miluju Los Angeles, ale vím, kdo jsem, srdcem jsem holka z venkova. Toužím být doma. Mám ráda tu jednoduchost pro mé dítě. Opravdu mám.“ (Britney) P.S. Tento článek byl (s použitím všech dostupných pramenů, internetových stránek i informací od fanoušků) zpracován 25. září 2006. Ale život Britney se mění s každým dnem…!
Diskografie Britney Spears...Baby One More Time (1999) / Oops!... I Did It Again (2000) / Britney (2001) / In the Zone (2003) / Greatest Hits: My Prerogative (2004) / B in the Mix: The Remixes (2005)
Singly Britney Spears…Baby One More Time / Sometimes / (You Drive Me) Crazy / Born To Make You Happy / From The Bottom Of My Broken Heart / Oops!I Did It Again / Lucky / Stronger / Don't Let Me Be The Last To Know / I'm A Slave 4 U / Overprotected / I'm Not A Girl, Not Yet A Woman / I Love Rock?n?Roll / Anticipating / Boys (featuring Pharell Williams) / Me Against The Music (featuring Madonna) / Toxic / Everytime / Outrageous / My Prerogative / Do Somethin? / Someday (I Will Understand) / And Then We Kiss (featuring Junkie XL)
Interview podle Britneyaneb Daniel Špinar a Petr Kolečko odpovídají na stejné otázky, které novináři nejčastěji pokládají Britney Spears
Britney: Ano, stalo se mi to mockrát. Jednou jsem se procházela po obchodě s hudbou a zahlédla jsem tam jeden starší časopis. Pomyslela jsem si, panebože. Byly tam záběry z mého prvního turné, kde jsem měla oblečené bílé spandexové kalhoty a růžový živůtek. Povzdechla jsem si, proč jsem to vůbec nosila? Běžela jsem za svou vizážistkou Felicií a zeptala se jí, proč mě do toho navlékla. „Ty ses zbláznila,“ křičela jsem na ni. Navíc jsem měla hodně vlnité vlasy, takže jsem vypadala úplně jako retardovaná. No, a takových okamžiků jsem už prožila víc. Dan: Ne. Můj kreativní tým by něco takového nedopustil. Petr: Slávistické ponožky po J. P. Muchowovi. Britney: Když jsem na turné, udržuje mě ve formě každodenní cestování, tanec a jeviště. Ale když nahrávám, nebo jsem jen tak doma, cvičím denně minimálně jednu hodinu. Když cvičím, mám víc energie a cítím se svěžejší po celý den. Dan: Dělené cereálie a dělený sex. Doporučuji všem. Petr: Chytám sedmou hanspaulskou ligu. Britney: Spíš bych řekla, že nenosím věci, v kterých by můj zadek vypadal velký. Dan: Často své tělo pozoruji, a vím, že není úplně dokonalé. Občas mám pocit, že mám příliš tlusté palce na nohou. Petr: Ne. Jsem dokonalý. Britney: To mi nedělá žádný problém. Dělám to ráda a módní trendy mě zajímají stejně tak, jako asi každou ženu. Dan: Je to opravdu těžké… Přesvědčit okolí o svém panictví vyžaduje značnou trpělivost. Petr: Velmi. Často padám. Britney: Být k sobě upřímná, nikdy nepochybovat o sobě a něčem, čemu věřím, a každý den podle toho žít. Pokouším se také být tím nejlepším člověkem, jakým jen dokážu být. Dan: To je prosté: Mít se rád! Petr: To bych se opakoval. Opět by se to týkalo rudého klubu. Britney: Myslím, že vždy se najde důvod k oslavě. Během posledního turné jsem se svými tanečníky strávila na večírcích opravdu spoustu času. Neustále jsme spolu někam chodili, až nás to omrzelo. Takže teď se pokouším dělat všechno s mírou a dopřát si spánek. V noci potřebuji spát, a tak si před tím dám třeba bublinkovou koupel. Nasypu si do vody třeba aromatické soli, zapálím svíčky a odpočívám. Je to mnohem lepší. Dan: To je zajímavá otázka. Řekl bych, že celý můj život je silně zanícený. Petr: Zábava je jako růžový paprsek slunce. Britney: Pokouším se to příliš nevnímat, ale dávno jsem se s tím naučila každodenně žít. Dan: Už jsem si zvykl. Ale obavy přirozeně mám. Je těžké být celebritou. Petr: Velkou. Britney: Myslím, že ano. Ta práce mě opravdu velice bavila, i když byla místy až moc vyčerpávající. Záleželo by však na scénáři, jaký by mi byl nabídnut, a také, samozřejmě, na štábu, s kterým bych následně měla pracovat. Dan: Můj agent již jedná s několika filmovými společnostmi. Takže neříkám ne. Petr: Film je pro chudáky. Divadlo forever. Britney: Uuuuuff, to opravdu nevím. Posílají je mému managementu, a ti rozhodnou, jestli je dobrý, a když ano, jen doufám, že mi ho dají taky přečíst. Dan: Tak, nějaké zajímavé scénáře se už objevily… Ale já stále čekám na film, který by vycházel ze mě, který by mě vystihoval a plně respektoval moji osobnost. Petr: Mraky. Britney: Nepředstavuji je, protože oni sami to nechtějí, a přitom by se opravdu za svou show vůbec nemuseli stydět, spíš naopak. Tak teda, jsou to: TJ Espinoza, Tania Ante, Alex Estornel, Andre Fuentes, Charisa Seaman, Nick Florez, Brandon Henschel a Gabriel Pakte. Dan: Děkuji za kompliment. Takže: Petr Kolečko, Darja Ullrichová, a v neposlední řadě Jan Nebeský. Petr: Sparta, Kobylisy, a hamburger s hermelínem, který mají v této ulici, která je kolmá na tu pod námi, která je kolmá na Stodolní. Britney: Přála bych si mít možná jiné vlasy a nenávidím svoje nohy. Vlasy mi hrozně zhrubly a moje nohy jsou příšerné. Dan: Chtěl bych režírovat pražský muzikál Kleopatra od famózního Michala Davida. A přinejmenším tak skvěle jako režisér Filip Renč. Hudba a celé téma tohoto muzikálu ve mně již delší dobu silně rezonují, a jsem přesvědčen, že práce na něm by byla po vytříbeném repertoáru Britney Spears důstojným pokračováním. Petr: Zalžu a neřeknu, že chci, aby Sparta vyhrála Ligu mistrů, ale že chci světový mír. Britney: Domov mi, přirozeně, tak, jako každému jinému člověku, chybí, a hlavně, když jsem dlouho na cestách. Tehdy mi nejvíc chybějí moje máma a celá rodina. Snažím se proto domů jezdit co nejčastěji. Sice se tam dlouho nikdy nezdržím, ale na krátkou návštěvu si čas najdu vždy. Když jsem doma, tak vedu „obyčejný“ život. Líbí se mi však obě stránky mého života. Dan: Něco takového si nepřipouštím. Umělec musí jít pořád dál. Petr: Život je jako gumový bumerang. Britney: Jsem ráda, že nejsem sama, kdo má podobné problémy. Přesto, že jsem unavená, je pro mne opravdu někdy velmi těžké usnout. Tehdy ležím a do pozdní noci se dívám na televizi, dokud nakonec neusnu. Dan: … Já znovu opakuji, že jsem panic! Petr: Zavolám kreativní tým, aby mi naklepali polštář. Vždycky to funguje.
Některé ženy zelenají závistí při pomyšlení na BritneyAnglický výzkum veřejného mínění, zaměřený tentokrát pouze na ženy, odhalil, že téměř polovina žen pod 25 let žárlí na Britney Spears. Ženy ve věku 25 až 35 let zase závidí bývalé herečce seriálu Přátelé – Jennifer Aniston. Tyto dvě hvězdy dělají prý díky svému milionovému štěstí a vzhledu z obyčejných žen „zrůdy zelenající závistí“. Průzkum dále odhalil, že 40 % žen žárlí na hezčí, hubenější ženy, zatímco 19 % žárlí na ženy s větším poprsím. Ale pouze 2 % žen jsou žárlící na inteligentnější ženy. Při pohledu na fotografie bohatých a slavných osobností se u 31 % žen podrývá hrdost a sebeúcta. Studentka Emma Knowles uvádí: „Chtěla bych mít postavu Britney Spears, její vzhled a bankovní konto. Uznávám, že žárlím, když čtu o drahých nákupech nebo když vidím její perfektní tělo v magazínech.“ Dvacetiletá žena z Newcastlu dodala: „Díky bohu, některé magazíny ukazují celebrity s vyrážkami a celulitidou, to se mi vždycky trochu uleví.“ Ženy starší 35 let nejčastěji závidí ženám jako jsou spisovatelka J. K. Rowling nebo designérka Stella McCartney, obě opět multimilionářky. britneyspears.org (25. srpna 2004) Zazpívejte si s naší Britney
Oops!... I Did It Again
I think I did it again CHORUS: You see my problem is this CHORUS yeah yeah yeah yeah yeah yeah “All aboard!? Oops!... I did it again to your heart
Jejda, udělala jsem to zas!
Myslím, že jsem to udělala zas. R: Jejda, udělala jsem to zas. Víš, mám problém s tím, Ou, jé, jé, jé, jé, jé. „Nastupovat!“ R: Jejda!... Udělala jsem ti to zas.
|