recenze
… režisér Ingr vede účinkující k náležitě oproštěnému a racionálně korigovanému hereckému výrazu, bez laciných manýr a zjednodušující podbízivosti, ale dokáže ještě, v duchu Goldflamova záměru, vtisknout představení další psychologicky motivovanou dimenzi existenciálního zabarvení… Vyžádalo si to i přesně odměřenou dávku civilní bezprostředností obdařené herecké stylizace… Jestliže tedy bezručáčtí inscenátoři usilovali o „balancování na ostří komedie a psychologického dramatu“, pak se jim to podařilo realizovat způsobem navýsost sympatickým.
Jiří Gordon, Svoboda
