Máte pocit, že už jste všechno viděli? Unavuje vás znovu a znovu sledovat ty stejné příběhy? Napodobeniny reality vás neuspokojují? Tragické konce vás nechávají chladnými? Nemáte potěšení ze hry? Bojíte se prázdnoty? Nudíte se? Cítíte se neobjeveni? Ztratili jste schopnost nechat se unášet sny? Pochybujete? Uvědomujete si, že čas běží?... Jste připraveni - přijďte si nechat vyspílat!

Peter Handke svým textem Spílání publiku, poprvé uvedeným v režii Clause Peymanna ve Frankfurtu nad Mohanem 8. června 1966, způsobil jeden z největších skandálů evropského divadla. Jeho ,,mluvená komedie" ovšem není samoúčelnou provokací. Cílem není samotné spílání respektive velkolepý verbální útok, kterým hra vrcholí, nýbrž zkoumání funkce divadla ve společnosti, pro kterou vzniká. Handke vyzývá k otevřené konfrontaci a přímé účasti každého, komu už nestačí jen z bezpečné vzdálenosti pasivně přijímat zážitky z druhé ruky. ...Proč se dnes vracet k Handkemu? V roce 2010, ve světě kde je bezprostřední kontakt s realitou nedostatkovým zbožím, je jasně čitelný apel k nezaplacení. Divadlo se k Handkemu nevrací - Handke je vítá v současnosti.

„Představte si situaci, kdy se divadlo neodehrává v obrazech, kdy scéna je prázdná a neexistuje jevištní prostor, kdy herecká gesta nic neznamenají, kdy pauzy nemají význam. Kdy divadelní prkna neznamenají svět, protože jsou sami o sobě světem! Kdy se stírají v zažitém vztahu divák - herec role, kdy „vy“ a „my“ může být za jistých okolností jenom „my“. Představte si situaci, kdy „my“ jako diváci jsme tématem, kdy jsme objeveni, kdy se na nás po celou dobu představení upírají světla, kdy si začínáme uvědomovat, proč se tak rádi noříme do tmy... " Tomáš Kůs, CityOut Prague

„Pro Dušana Pařízka a "jeho" čtyři herce je Spílání příležitostí k mírně provokativní, aktuální hře a dialogu se "svými" diváky (i kritiky). Je také sebeironickým glosářem vlastních ambicí, hereckých i inscenačních klišé. Využívá se tu i možnost komentovat "společenské divadlo" a naši stále více se vytrácející schopnost rozlišovat skutečnost od manipulativní marketingové fikce, jejímž jsme objektem i subjektem zároveň. (…) Spílání publiku 2010 v Divadle Komedie je inscenace živá, svobodná, umělecky suverénní. Je zřejmé, že vznikla z autentické vnitřní potřeby souboru, ale i to, že její vtip a skryté významy nejlépe ocení s kontextem obeznámení diváci.“ Marie Reslová, Ihned.cz

Divadlo Komedie je považována za jednu z nejprogresivnějších profesionálních scén České republiky. Soustředí se především na současnou českou, rakouskou a německou dramatiku. Na jevišti Divadla Komedie se můžete setkat s divadelními texty uvedenými téměř výhradně v české či světové premiéře a s projekty, které pracují s prvky moderního pohybového divadla nebo reflektují výrazné tendence aktuálního hudebního či výtvarného dění. Divadlo Komedie doplňuje spektrum pražských a českých divadel o soustavnou prezentaci děl největších poválečných středoevropských dramatiků jako např. Thomase Bernharda, Wernera Schwaba či George Taboriho. Vedle této hlavní dramaturgické linie, která vytváří základní ideovou stavbu repertoáru, se ocitají projekty „Otevřené scény“, koprodukční projekty či představení hostů, pečlivě vybíraná dle celkové koncepce a tváře divadla. Určujícím prvkem tak oproti repertoárovému typu divadel není pouze herecký soubor, ale silná a zřetelná dramaturgie, umělecká rozmanitost a silný producentský přístup k formování programu.

Délka představení: 90 minut