Edward Albee / Tři velké ženy Kabaret smrti.
Překlad Šimon Pellar / Režie Josef Janík / Výprava Marta Roszkopfová / Hudba Milan Báchorek / Hudební nastudování Milan Báchorek / Text písne Jules Jouy / Pohybová spolupráce Pavel Nečas
premiéra 29. března 1996 / obnovená 4. října 1997 / derniéra 20. června 2001
recenze… Ze tří žen je skutečně „velká“ – nikoli postavou, ale osobností a suverénním i jemně odstíněným hereckým projevem – Miluše Hradská jako A. V první půli používá její postava neodolatelně senilitu k vynucování pozornosti a rafinovaným konverzačním hrám s oběma mladšími ženami. Víc než nemohoucí stařenkou je rozmarnou zvědavou holčičkou, zlomyslným i lítostivým dítětem, z jehož úst znějí erotické historky báječně pikantně, a nikdy oplzle. I v druhé polovině… je Hradská silnou osobností – zkušenou, duchaplnou ženou, již věk opravňuje k jistému cynismu. … Bohatý a elegantní výkon paní Hradské kontrastně dotvářejí Alena Sasínová-Polarczyk (dravá i nejistá šestadvacítka C) a Kateřina Krejčí (B – nádherně sarkastická padesátnice), která se pro mnohé stala v nezvyklé roli objevem festivalu. Albeeho hra Tři velké ženy je pro někoho zbytečně morbidní či sentimentální záležitost, pro jiného sugestivní náhled do života po smrti… |