recitál Marty Kubišové / Vítej, lásko hostovalo Divadlo Ungelt, Praha inscenace divadla Ungelt jakožto pilotní večer nového projektu dpb
/ pravidelné recitály oblíbených hvězd
/ mimo hlavní proud!
/ poprvé, jako dárek k vánocům, marta kubišová
/ a v novém roce?
/ Ester Kočičková
/ nebo Richard Krajčo
/ ale i Jan Budař
/ či Radek Pastrňák
/ a možná i další?!
/ představení se koná za podpory městského obvodu moravská Ostrava a Přívoz
/ premiéra 1. prosince 2005 v divadle Ungelt, Praha
Texty písní Jan Schneider / Hudba David Solař, Petr Malásek, Karel Štolba, Daniel Fikejz, Pavel Fořt, Daniel Hádl / Režie Milan Hein / Asistent režie Marie Krbová / Zpívá Marta Kubišová
Autor o Martě KubišovéŽivotní příběh Marty Kubišové je natolik proměnlivý a dramatický, že je sám o sobě výraznou a nepřeslechnutelnou písní. V její verzi se střídá světlo s tmou, úspěh s násilným umlčením, významné pocty s ponižujícími urážkami. Slávou nepodplatitelná statečná zpěvačka se stala jedním z neodmyslitelných symbolů vítězství svobody v listopadu roku 1989. Kdykoliv se Marta objeví v záři reflektorů před svým publikem, očekává se od ní něco jiného, než od jejich kolegyň a kolegů. Nebylo snadné psát posametové songy pro Martu Kubišovou.
Něco málo o Janu SchneideroviJan Schneider (1934) je veřejnosti známý především jako „legenda české textařiny“, autor slov k mnoha velmi populárním písním 60. let. Jako doma se však cítil už ke konci 50. let v tzv. divadlech malých forem – v Divadle Na zábradlí, Semaforu, Paravanu, Rokoku… Například pro Divadlo Na zábradlí napsal s Jaroslavem Jakoubkem první herecké šansony pro Ljubu Hermanovou – Osm klobouků na Prahu, pro Rokoko kabaretní hry Chan and Son a Čekání na slávu, v nichž představil nové tváře Martu Kubišovou, Helenu Vondráčkovou a Václava Neckáře. Připomeňme také Schneiderův slavný muzikál Gentlemani. S hudbou Bohuslava Ondráčka se hrál na scéně Hudebního divadla v Karlíně v roce 1967. V témže roce uvedlo Divadlo na Fidlovačce jevištní adaptaci Schneiderova populárního rozhlasového veršovaného seriálu Pro Petra a Lucii. V roce 1969 odešel Jan Schneider do politického exilu a jeho jméno u nás znělo pouze na vlnách rozhlasové stanice Svobodná Evropa. |