fotografie

Zabiják Joe 

recenze

… diváci se zřejmě nebudou zalykat hnusem, ani smíchem. Nicméně pobavený úsměv nad prostoduchým cynismem Smithovic rodinky jim asi zmrzne na rtech při demagogické obratnosti jediného inteligenta mezi nimi – policajta a zabijáka Joea… Joe je zřejmě nejvýraznější prací Kostase Zerdaloglu z poslední doby… Objevem inscenace je mladičká Vicki – hostující studentka konzervatoře Ivana Uhlířová, vnášející do ponurého příběhu polodětskou autenticitu a opravdovost.
Marie Boková, Lidové noviny

… Bezručácký Zabiják Joe je představení, které nemůže nikoho zanechat lhostejným a ještě dlouho po jeho zhlédnutí se divákovi vrací onen stísňující pocit, který mnohý zažil v závěru
hry – když v drásavém hudebním podkresu naskakují rudé číslice chronometru, jako varovné „mene tekel“ špatného svědomí nás všech.
Ladislav Knižátko, Svoboda

… Dlouhé mlčení na závěr hry muselo režiséra Janíka přesvědčit, že dal inscenaci správnou formu. Diváci totiž nemlčeli kvůli tomu, že byli v rozpacích. Oněměli, protože jim hra o sexu, smrti, penězích, zničujícím fenoménu televize i smutně mlhavé naději svou přímou a razantní výpovědí vyrazila dech. A to se na ostravské scéně vskutku nestává často.
Josef Albrecht, Mladá fronta Dnes