Foto: Hana Pokorná
Jordan |
Ann Reynolds / Moira Buffini / Jordan Šokující zpověď dvacetileté vražedkyně.
Překlad Janusz Klimsza / Režie Janusz Klimsza / Scéna Marta Roszkopfová, Janusz Klimsza / Kostýmy Marta Roszkopfová, Janusz Klimsza
Shirley Markéta Haroková
premiéra 25. října 2002 / derniéra 12. února 2004
Přicházejí okamžiky, kdy na mě doléhá jakýsi neurčitý pocit očekávání, jako by tam pod povrchem mého chápání bylo cosi, co čeká na mé prozření. Je to stejně dráždivý vjem, jako když se už téměř dokážeš rozpomenout na nějaké zapomenuté jméno, ale ještě ho úplně nemáš. Cítím to, když myslím na člověka, na stopy evoluce naznačené odstraněním zubů moudrosti, zúžením čelistí, které už nemusí přežvykovat tak tuhou stravu jako dříve, postupnou ztrátu ochlupení na lidském těle, přizpůsobením lidského oka drobnému tisku; rychlý barevný pohyb dvacátého století. Tento pocit se dostaví, nejasný a mlhavý, když přemýšlím o prodlouženém dospívání našeho druhu, na rituály zrození, manželství a smrti, na všechny primitivní, barbarské ceremoniály upravené pro moderní časy. Skoro si myslím, že ta iracionální prapůvodní čistota byla lepší. Ach, něco tam je, něco na mě čeká. Možná že jednoho dne prozřu a uvidím odvrácenou stranu tohoto velkolepého groteskního vtipu. A pak se zasměju. A pak se dozvím, co je to život.
Nebylo by nakonec lepší vzdát se tomu reprodukčnímu cyklu, té jednoduché, utěšující přítomnosti muže v domě?
Vždyť oko lidské nezná spravedlnosti: nic neutrpěv, mnohý s prvým pohledem už nenávidí, aniž pozná nitro dřív.
A když to řekl, zvolal silným hlasem: Lazare, pojď ven! Člověk, který byl mrtev, vyšel s nohama a rukama ovázanýma obinadly a jeho tvář byla ovázána látkou. Ježíš jim řekl: Rozvažte ho a ať jde.
Uvnitř jsem celá napjatá aby ti někdo něco neudělal. Chodili jsme na konec pláže a koukali na moře. Milovals vlny. Já je taky milovala, ten šum, tichej, jednotvárnej šum. Jako dech. I teďka slyším ten zvuk. V noci je to jediný, co mě může zklidnit.
Vězení! Vězení! Vězení, žaláře, požehnaná místa, kde je zlo nemožné, neboť to jsou křižovatky veškerého prokletí světa.
|
